V rámci koronavirové karantény jsme dlouho přemýšleli nad tím, jak bychom vyplnili svoje prázdné dny. Výsledkem našeho brainstormingu, jak by řekli profíci, bylo několik bodů, kterých jsme chtěli během koronakrize dosáhnout. Hlavním hnacím motorem byl fakt, že naše akce, do kterých vkládáme nejvíc energie, nejsme (a prozatím to vypadá že i nadále nebudeme) mít možnost v plné míře konat. Doba pandemie nám navíc trochu uvolnila ruce v oblasti našich reálných zaměstnání a povinností a tak na to “prostě byl čas”.
Prvním bodem, který jsme si ustanovili bylo spuštění kavalírského webu. Cílem bylo vytvořit veřejně dostupný prostor, kde naši přátelé, kamarádi, rodinní příslušníci a všechny další nesčetné skupiny účastníků našich událostí, budou moci sledovat aktuální dění na kavalírské scéně – ať už jde o to, co bylo, co se právě děje nebo co pro Vás zrovna chystáme. Najdete tady reporty, aktuality, objednávkové formuláře, přihlášky na akce a v neposlední řadě taky pár slov o tom, kdo vlastně jsme a co děláme.
Úvahy nad druhým bodem naší osnovy nás donutily trochu přepnout na vážnější a dospělejší notu, což nám pochopitelně působí znatelné problémy. Na chvíli jsme se museli oprostit od příprav nesmyslných párty, tančení kolem ohně, zpívání humorných coverů hitů našich rodičů a spousty dalších podobných aktivit a zamyslet se nad tím, jak to vlastně chceme všechno zvládnout.
Na poslední velké akci, kterou jsme pořádali v Blackpsovi pod názvem Beerpong vol. 4, jsme udělali (trochu nechtěně) takový malý experiment a akci jsme uspořádali otevřenou. Žádný guestlist, kdo přijde a zaplatí vstupné (což taky ne u každého bylo jednoduché docílit), může vstoupit a bavit se. Co si budeme povídat, mělo to svoje mouchy. Od skvělé hudby, beerpong turnaje a kavalírského baru přes problémové hosty, potyčky a sociální zařízení, které ta party vyčerpala víc než nás, šlo tak trochu o projížďku na horské dráze napříč skvělými i méně skvelými zážitky. Pro nás to ale hlavně znamenalo obrovskou zkušenost, která nás nakopla a kterou jsme si dokázali, že i takovou akci zvládneme uspořádat a nezbláznit se z toho.
Ještě před vyhlášením celoplošné karantény jsme tedy začali plánovat ještě větší a lepší akci, kde třeba nebudeme muset půlku večera chodit čůrat do lesa naproti. Ale narazili jsme. Když chcete uspořádat takovou akci, lidi začnou zjišťovat, kdo že to vlastně jste. Zjistí, že máte pár kompromitujících fotek na svém facebookovém profilu, že vlastně neví, co jste kdy a jak pořádali a s nikým takovým se nikdo moc bavit nechce. Nejvíc to asi dorazil nejmenovaný pán, který nám na žádost o propůjčení prostor odpověděl jestli nemáme nějaký reálný aftermovie z akce, že “naše vánoční nákupy v IKEA” ho moc nezajímají. Nebudu Vám lhát, dohnalo nás to k zamyšlení.
Mimo to, že se tedy začínáme prezentovat webem, který jsem představil už v úvodu tohoto článku, jsme se taky rozhodli dát kavalírům nějakou právní podobu. Zní to děsivě, my víme. Založili jsme Vysočanská Cavaliers z. s. Jedná se o spolek – podobně jako to řeší třeba hospody, ve kterých se smí kouřit (uznejte, že to je pro většinu z nás nejlepší příklad z praxe). Bylo třeba sehnat pár právních dokumentů, všechno to podepsat, pohádat se, kdo za to bude zodpovídat a nakonec to všechno vzít a odnést na soud. Celé to byla dost dospělácká záležitost, kterým stále po čtvrtstoletí svého života na této planetě moc nerozumíme, ale pevně doufáme, že nám to pomůže s prezentací u majitelů prostor, otevře dveře k nové spolupráci a usnadní organizaci akcí, které potom budeme moci nabídnout širokému spektru kavalírských příznivců.
Mimo jiné jsme se i přes absolutní negramotnost v oblasti sociálních sití některých členů production týmu rozhodli, že se začneme prezentovat na sociálních sítích. Důležitá oznámení a události tedy budete moci konzumovat taky například prostřednictvím našeho instagramového účtu.
Dalším krokem k ještě lepším zážitkům a rozmanitějšímu spektru akcí, které budeme moci nabídnout širšímu plénu účastníku, ať už se jedná o studenty Gymnázia Špitálská, stávající i bývalé, štamgasty naší oblíbené hospůdky U Kocoura (dříve u Kavalíra) nebo kamarády a rodinu z řad kavalírů, je sehnání vlastních prostor pro pořádání takových akcí. O tom ale v dalším článku.
I když tomu aktuální situace nehraje úplně do karet a nikdo ještě pořádně neví, jak to teď všechno bude, pokračujeme v pořádání drobnějších akcí a plánování těch větších. Nápadů je pořád dost a můžete se v blízké době těšit na další beerpong, tématické party a třeba taky debaty, přednášky a workshopy. Dále v souvislosti s oslavou našeho “coming outu”, což může znít jako zavádějící termín, chystáme novou grafiku merche. Chystáme barevnější a zajímavější grafiku, více různých kusů oblečení (ať máme co měnit na swap party) a limitované edice.
Někteří z Vás možná zaregistrovali odpočet, který jsme si na stránky dali před samotným spuštěním a který měl za účel dvě důležité věci. Tou první bylo samozřejmě uvedení v povědomí Vás všech a pokud tento článek čtete, tak to evidentně svůj úkol splnilo. Druhým důvodem byl deadline, který jsme si museli v týmu nastavit, abychom na sebe měli strašáka, který nás požene kupředu. A jelikož tenhle článek teď můžete číst, tak je vidět, že to úkol splnilo taky.
Děkujeme Vám všem za neuvěřitelnou podporu toho, co děláme. Zdá se, že Vás to stejně jako nás pořád baví a že to má smysl. Vytváříme komunitu skvělých lidí, kteří se dovedou bavit a proploouvat životem spoelečně, protože tak je to vždycky jednodušší, než když je na to člověk sám.